Evropská komise chystá revoluční legislativu na poli sociálních sítí. Zákon o digitálních službách (DSA) požene velké technologické společnosti k zodpovědnosti za obsah na jejich online platformách a potlačit dezinformace a fake news. Ty se staly velkým problémem v době pandemické krize a invaze ruské armády na Ukrajinu. Panují však obavy ze ztráty svobody slova, za níž tolik bojuje miliardář Elon Musk, píše Euronews.
Evropská komise schválila návrh zákona o digitálních službách týkajícího se zejména velkých technologických společností Google, Facebook (nyní již Meta), Apple, Amazon a Microsoft. Postihnout však muže i menší hráče, jako je sociální síť TikTok. Napsal o tom server Euronews.
DSA požene k zodpovědnosti velké nadnárodní společnosti za obsah na jejich platformách a stanoví globální měřítko jejich regulace.
Facebook, Twitter či YouTube podle této legislativy musejí přísně monitorovat vlastní obsah a zlepšovat mechanismy pro upozorňování na závadný obsah, větší transparentnost a algoritmy doporučující produkty uživatelům.
Legislativa zahrnuje mechanismy pro „rychlé a efektivní přizpůsobení” během krizí jako pandemie či válka a záruky pro ochranu dětí před cílenou reklamou.
Digitální jaro, nebo spíše zima?
Komisař pro vnitřní trhy Thierry Breton řekl, že s tímto zákonem se chýlí ke konci doba velkých online platforem, které se chovají jako „too big to care”. Jeho nedodržení znamená pokutu ve výši šesti procent z globálního obratu společnosti.
„Technologické platformy se rozšiřovaly příliš dlouho. Dezinformace a extremismus bez odpovědnosti. EU je připravena s tím něco dělat,” řekla kandidátka na prezidentský úřad Hillary Clinton. Dodala, že zákon je třeba dovést za cílovou čáru, než bude příliš pozdě. Letos jej ještě musí formálně schválit parlament a rada.
„Je velká šance, že se DSA stane ústavou pro internet, omezí nenávist, polarizaci a dezinformace, posílí práva uživatelů a přiměje online platformy k zodpovědnosti jako nikdy předtím. Začínáme velkou technologickou revoluci,” prohlásila poslankyně evropského parlamentu Alexandra Geese.
Dodala, že citlivé údaje o náboženství, barvě pleti či sexuální orientaci již nebude možné užívat pro účely reklamy. „Může to být začátek digitálního jara,” dodala.
Zákon má i své odpůrce. Patří mezi ně Zach Meyers z Centra pro evropskou reformu. Online platformy dosud bojovaly proti fake news, dezinformacím či zákonnému, ale „hroznému” obsahu, například proti ruské propagandě, na různých úrovních úspěchu.
„Nyní ovšem komise tvrdí, že musí být schopna řídit reakce online platforem na krize, jako je ruská invaze na Ukrajinu. Chce mít pravomoc určit, zda taková krize vůbec existuje,” varoval Meyers.
Upozorňuje také, že regulaci obsahu bude mít na starosti umělá inteligence. Nástroje strojového učení jsou podle něj notoricky nepřesné, přičemž neberou ohled na kontext. Často pak dochází k tomu, že negativně ovlivňují obsah, jako je parodie či legitimní zpravodajství.
Za svobodu projevu přitom bojuje miliardář Elon Musk, který právě za 44 miliard dolarů odkoupil Twitter. Chystaný zákon přichází v době, má Musk za cíl rozvinou potenciál sociální sítě.
