Podle výzkumníků z MIT může časté používání ChatGPT při psaní esejí snižovat kognitivní zapojení a oslabit kritické myšlení. Studie sledovala mozek účastníků pomocí EEG a ukázala, že skupina, která psala s pomocí AI, vykazovala nižší aktivitu než ti, kteří úkoly řešili sami nebo s pomocí vyhledávače.
Výzkum trval čtyři měsíce a zahrnoval 54 dospělých účastníků. Ti psali eseje buď pomocí ChatGPT, Googlu, nebo bez jakékoli pomoci. Ti, kdo psali s AI, projevovali slabší zapojení, menší schopnost si vybavit, co napsali, a menší pocit vlastnictví textu. Často se spolehli na kopírování a minimální úpravy.
Efekt kognitivního dluhu?
Autoři studie tvrdí, že opakované používání AI může vést k tzv. „kognitivnímu dluhu“. Uživatelé se naučí spoléhat na nástroj a jejich vlastní schopnosti stagnují. Při přepnutí zpět na práci bez AI byli tito účastníci méně aktivní a psali hůř než ti, kteří AI nikdy nepoužili.
Jiní experti ale varují před přehnanými závěry. Poukazují na malý vzorek účastníků a na to, že skupina bez AI si během tří sezení na úkol zvykla a získala náskok. Ti, kdo přecházeli z AI na psaní bez ní, měli jen jednu šanci.
Eseje bez duše, ale efektivní
Využití ChatGPT vedlo často k velmi podobným, nevýrazným textům. Učitelé, kteří eseje hodnotili, je označili za příběhy bez duše. Mozkové skeny potvrdily nízkou aktivitu v oblastech spojených s tvorbou, pamětí a pozorností. Přesto účastníci úkol zvládli, ale jen bez hlubšího učení.
Naopak ti, kdo psali bez AI, vykazovali vyšší mozkovou aktivitu. Projevovali větší kreativitu, paměťové zatížení i zájem o obsah. Také byli se svou prací spokojenější. Google vyhledávač měl mezistupeň a to, že výsledky byly kvalitní, ale s jiným typem kognitivního zapojení.
Paralela s kalkulačkami
Výzkumníci připomínají, že podobné debaty se vedly v 70. letech po nástupu kalkulaček. Učitelé tehdy ztížili testy, aby studenti museli přemýšlet jinak. U AI se ale podobný posun zatím nekoná. Úkoly zůstávají stejné a studenti tak mohou snadno obejít hlubší myšlení.
Podle odborníků není řešením AI zakazovat, ale zapojit ji chytře. Například zadáním, kde student musí nástroj použít, ale výsledek obhájit ústně nebo reflektovat vlastní postup. Důležité je rozlišit, kdy má AI práci ulehčit a kdy už ubírá příležitost k myšlení.
Budoucnost kritického myšlení
AI mění pojetí dovedností. Psaní eseje perem už není nutně důkazem kritického myšlení, stejně jako dnes nikdo nezkouší dlouhé dělení bez kalkulačky. Klíčem bude naučit se AI správně používat a vědět, kdy ji raději odložit.
