Meta přitvrzuje v boji proti investičním podvodům s falešnými celebritami. Zavádí rozpoznávání obličejů, chrání stovky tisíc známých tváří a nově podává žaloby napříč kontinenty. Reaguje tak na vlnu takzvaných celeb bait kampaní, které zneužívají deepfaky a lákají lidi o peníze i osobní data.
Meta už na podzim 2024 oznámila, že začne testovat technologii rozpoznávání obličejů proti investičním podvodům. Do pilotu zařadí asi 50 tisíc celebrit a veřejně známých osobností po celém světě. Systém funguje na principu opt out, tedy s možností odmítnutí.
Pokud interní nástroje vyhodnotí reklamu jako podezřelou, porovnají obličej v inzerátu s profilovou fotkou dané osoby na Facebooku nebo Instagramu. Když najdou shodu a reklama porušuje pravidla, okamžitě ji smažou. Podle šéfa globálního boje proti hrozbám Davida Agranovich je proces v reálném čase a rychlejší a mnohem přesnější než manuální kontrola.
ChatGPT Criminals: AI Scams Target Dating and Legal Impersonators https://t.co/MxkuGUboCN
— TechRepublic (@TechRepublic) February 26, 2026
Technologie místo ručního hašení požárů
Meta tvrdí, že první testy přinesly slibné výsledky v rychlosti i efektivitě odhalování podvodů. Firma zároveň zdůrazňuje, že vytvořená biometrická data po kontrole hned maže a nepoužívá je k jiným účelům.
Stejnou technologii chce využít i při obnově napadených účtů. Uživatelé nahrají video selfie a systém ověří jejich identitu. Meta přitom už v roce 2021 část funkcí rozpoznávání obličejů omezila kvůli obavám o soukromí.
Tlak na firmu roste roky. Podvodné kampaně využívaly deepfake záběry osobností jako Gina Rinehart, Guy Sebastian nebo Martin Lewis. Australané podle dřívějších údajů přišli jen kvůli podobným podvodům o desítky milionů dolarů. Andrew Forrest kvůli tomu Metu žaluje a firma čelí i žalobě australského regulátora.
Agranovich přiznává, že jde o nekonečný souboj. „Je to hra čísel,“ říká. I když automatické systémy zachytí velký objem závadných reklam ještě před zveřejněním, část jich projde. A i když nový nástroj uspěje, podvodníci změní taktiku.
Žaloby míří do Brazílie, Číny i Vietnamu
Letos Meta přidala další zbraň. Podala žaloby na čtyři skupiny podvodníků v Brazílii, Číně a Vietnamu. Obviňuje je z využívání AI deepfaků, falešných doporučení celebrit a sofistikovaných triků, jak obejít kontrolní systémy.
V Brazílii podle žaloby stáli za kampaněmi Vitor Lourenço de Souza a Milena Luciani Sanchez. Měli upravovat podobu a hlas celebrit a propagovat pochybné zdravotní produkty. Jiná brazilská skupina vytvářela deepfaky známého lékaře a současně prodávala kurzy, jak podobné podvody provozovat.
Čínská společnost Shenzhen Yunzheng Technology podle Mety cílila na uživatele v USA a Japonsku. Pomocí falešných investičních skupin lákala oběti přes reklamy s celebritami. Meta už dříve zablokovala jejich účty, platební metody i domény, teď chce i finanční náhradu a trvalé zákazy.
Ve Vietnamu měl Lý Văn Lâm používat takzvané cloaking. Web zobrazoval jiný obsah kontrolním systémům a jiný skutečným uživatelům. Reklamy slibovaly výrazné slevy na luxusní značky přes falešné průzkumy, následně sbíraly údaje o platebních kartách a rozjely předplatitelské podvody.
Meta současně rozšířila ochranu na více než 500 tisíc obrazů celebrit a veřejně známých osobností. Nasadila nové AI nástroje, které porovnávají to, co vidí kontrolní systém, s tím, co se skutečně zobrazuje uživatelům. Firma také rozeslala výzvy bývalým obchodním partnerům, kteří nabízeli falešné služby na obnovení zablokovaných účtů.
Společnost kombinuje automatizaci, spolupráci s policií i soudní kroky. Nedávno pomohla rozbít podvodné centrum ve spolupráci s úřady v Británii a Nigérii. Boj s deepfaky tak posouvá z roviny mazání obsahu do roviny přímé právní odpovědnosti.
