Automatické přepisy schůzek a dalších rozhovorů se rychle stávají běžnou součástí pracovního i osobního života. Vedle pohodlí ale přibývá také odpor části uživatelů, kteří nechtějí, aby umělá inteligence zaznamenávala každé jejich slovo. Stále častěji se navíc objevuje otázka, zda někdo obrovské množství vytvořených souhrnů skutečně čte.
Automatické zapisování online schůzek už není výjimkou. Na trhu přibývají aplikace a zařízení, která během videohovorů vytvářejí přepis i stručné shrnutí. Mnoho lidí si na tuto praxi zvyklo natolik, že ji začínají považovat za samozřejmost. Zároveň ale sílí skupina uživatelů, kterým nepřetržité nahrávání vadí a hledají způsoby, jak dát svůj nesouhlas jasně najevo.
Jedním z příkladů je investor Jeremy Levine. Podle článku ve Wall Street Journal si na Zoomu změnil zobrazované jméno na „Jeremy Levine Nesouhlasím s přepisem ani nahráváním“. Jde o jednoduchý trik, který má ostatním hned připomenout, že si nepřeje, aby jeho vystoupení zaznamenávala umělá inteligence. Levine celý trend označuje za společensky nepřijatelné chování, které podle něj dokáže úplně potlačit spontánní konverzaci.
The Zoom hack that says, ‘Don’t record me’ https://t.co/ABRIjFX9a1
— TechCrunch (@TechCrunch) July 17, 2026
AI zapisuje téměř všechno
Rozšiřování AI nástrojů už dávno nekončí u pracovních porad. Podle dostupných informací lidé stále častěji nahrávají také běžné kancelářské rozhovory nebo osobní schůzky. Investor Eric Bahn například uvedl, že dnes automaticky předpokládá, že jeho jednání se startupy někdo zaznamenává, ještě než na stole uvidí telefon nebo jiné zařízení.
Článek přináší i příklad z osobního života. Jedna zakladatelka startupu uvedla, že většinu prvních schůzek nahrává pomocí aplikace Granola. Přepis pak předává modelu Claude, aby zjistila, jestli mohla být zajímavější nebo empatičtější a také kdo během setkání mluvil více. Ukazuje to, že AI přepisy pronikají i do oblastí, které ještě donedávna zůstávaly čistě soukromé.
Právě tento vývoj vyvolává rostoucí debatu o hranicích digitálního zaznamenávání. Vedle technických možností se stále častěji řeší také soukromí a právní stránka věci. Někteří lidé upozorňují, že podobné nahrávání může představovat právní problém, zvlášť pokud o něm druhá strana neví nebo s ním nesouhlasí.
Přepisů přibývá, času na jejich čtení ne
S rostoucím množstvím automaticky vytvářených souhrnů se objevuje ještě jedna otázka. Pokud AI přepisuje každou poradu, rozhovor u kávy nebo dokonce romantickou schůzku, kdo všechny tyto výstupy skutečně čte? Právě tuto pochybnost otevřel také TechCrunch, který upozorňuje na rozdíl mezi schopností data vytvářet a skutečnou ochotou lidí je využívat.
Umělá inteligence zvládne během několika minut vytvořit přepis i shrnutí dlouhé konverzace. To ale ještě neznamená, že se k němu někdo vrátí. Pokud podobných dokumentů vznikají desítky nebo stovky, jejich hodnota může postupně klesat. Místo užitečného přehledu vzniká rozsáhlý archiv, do kterého už téměř nikdo nenahlíží.
Právě proto se stále častěji objevují názory, že vývoj AI nástrojů by se měl více zaměřit na kvalitu než na množství vytvořených záznamů. Rostoucí odpor vůči automatickému nahrávání zároveň naznačuje, že část uživatelů nechce přijmout představu, že každá konverzace musí zůstat uložená. Jak naznačuje i TechCrunch, hrozí, že z nekonečného množství přepisů vznikne jen „audio skládka“ rozhovorů, ke kterým už se nikdo nikdy nevrátí.
